Naděje vzkříšení - smrt je vyřešena

Když se skláníte nad lůžkem umírajícího, či nad hrobem blízkého, jistě se vám na mysli vybaví mnoho smutných otázek. Proč musel zemřít? Kde je? Uvidíme se ještě někdy? Když se podíváme na obrovské množství hřbitovů uvědomíme si že na světě žilo již za ta léta mnoho lidí. Odhaduje se, že od počátku světa mohlo žít kolem 140 miliard mužů, žen a dětí, kteří milovali, prožívali své emoce radost smutek i žal  a jejichž ostatky jsou po zemi rozptýleny.  Co tedy bude dál? Bible odpovídá:

Jan 5,28-29 - Nedivte se tomu; vždyť přichází hodina, v níž všichni, kteří jsou v hrobech, uslyší jeho hlas a vyjdou. Ti, kdo činili dobře, budou vzkříšeni k životu, a ti, kdo jednali zle, budou vzkříšeni k soudu.“

Smrt nebyla součástí původního Božího plánu s člověkem. Smrt je důsledek hříchu, nepřítel, který sebou do života přinesl utrpení a trápení. Ale Bůh nenechal lidstvo svému osudu. Celým starým zákonem se vine naděje na okamžik, kdy Bůh pošle Mesiáše který porazí nepřítele, vezme na sebe naše viny a tím nám umožní nad smrtí a hříchem zvítězit.

Izaiáš 53,4-5 - Jenže to byly naše nemoci, které snášel, a naše bolesti, které nesl; a my jsme si o něm mysleli, že je zasažen a ubit Bohem a zkrušen. Ale on byl proboden za naše přestoupení, zdeptán za naše provinění, na něho dolehla kázeň pro náš pokoj a jeho šrámy jsme uzdraveni.

Filipským 2,6-8 - Ačkoli byl ve způsobu Božím, nelpěl na tom, že je roven Bohu, nýbrž sám sebe zmařil, vzal na sebe způsob otroka a stal se podobným lidem. A když se ukázal v podobě člověka, ponížil se, stal se poslušným až k smrti, a to smrti na kříži.

Ano Ježíš Kristus – Boží Syn přišel proto, aby nás vysvobodil, vzal na sebe naše viny a porazil našeho společného nepřítele. Zvítězil nad mocnostmi zla a byl ochoten zaplatit i náš trest za hříchy, který patřil nám. Zemřel místo nás, místo mne a tebe, abychom mohli mít život věčný. Ježíš zemřel, ale nezůstal v hrobě. Po třech dnech Ho Bůh vzkřísil a tak porazil smrt a dal celému lidstvu naději na vzkříšení. Jaká nesmírná láska vedla našeho Spasitele k tomuto ponížení se a utrpení. Jakou velkou hodnotu pro Boha lidé mají, to nedokážeme ani docenit. On, Bůh a Stvořitel vzal na sebe lidskou podobu a snášel ponížení, zesměšňování, mučení a krutou smrt. To proto, aby již zlo nemohlo vládnout, proto, abychom my nemuseli zahynout, ale mohli být opět Božími dětmi. Protože Ježíš Kristus na sebe vzal náš trest, ale pak vstal z mrtvých, může nyní být naším prostředníkem a přímluvcem před svým Otcem v nebesích. Svou obětí Kristus umožnil naší záchranu, naše vzkříšení a spasení. Úžasný plán spasení popisuje článek Krev Božího Syna jako jediná možnost záchrany lidstva

Skutky apoštolů 3,15 - Zabili jste Původce života, kterého Bůh vzkřísil z mrtvých; my jsme toho svědky.

Římanům 8,34 - Vždyť Kristus Ježíš, který zemřel a byl i vzkříšen z mrtvých, je na pravici Boží a přimlouvá se za nás!

Skutky 4,12 - A v nikom jiném není záchrana; neboť není pod nebem jiného jména daného lidem, v němž bychom měli být zachráněni.“

Jan 3,16 - „Neboť tak Bůh miluje svět, že dal svého jediného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný.

Naší největší nadějí je tedy vzkříšení z mrtvých v den, kdy Ježíš Kristus přijde po druhé na naší Zemi.

Bible označuje smrt jako spánek a proto mohou mrtví opět ožít. Ježíš Kristus řekl, že jeho přítel Lazar, který byl již čtyři dny mrtev, usnul a pak ho šel ze smrti probudit. Ježíš zavolal na mrtvého Lazara před hrobkou, mrtvý ožil a vyšel ze svého hrobu opět živý. Věřící lidi Ježíš probudí  stejně tak v den druhého příchodu, kdy  zavolá a povolá je ze spánku smrti a vezme je k sobě, tak jak slíbil. Nevěřící lidé budou také vzkříšeni, ale k odplatě za své činy a trestu, který je navždy zničí a již nikdy potom nebudou. Ti kteří Krista probodli a nejvíce jej nenáviděli budou vzkříšeni, aby uzřeli Jeho druhý příchod, ti ostatní bezbožní, jak Bible říká dojdou své odplaty po tisíci letech.  Více v článku Milénium - Tisícileté království

Jan 11,23-24 - Ježíš jí řekl: „Tvůj bratr vstane.“ Marta mu řekla: „Vím, že vstane při vzkříšení v poslední den.“

Jan 6,39-40 - A toto je vůle toho, který mne poslal, abych neztratil nic z toho, co mi dal, ale vzkřísil to v poslední den. Neboť toto je vůle mého Otce, aby každý, kdo vidí Syna a věří v něho, měl život věčný; a já ho vzkřísím v poslední den.

Jan 6,44 - Nikdo nemůže přijít ke mně, jestliže ho nepřitáhne Otec, který mne poslal; a já ho vzkřísím v poslední den.

Malachiáš 3, 18-19 - Znovu budete vidět rozdíl mezi spravedlivým a ničemou, mezi tím, kdo Bohu slouží, a tím, kdo mu neslouží. Neboť hle, přichází den planoucí jako pec a všichni domýšlivci i všichni, kdo páchají ničemnost, se stanou strništěm. Ten přicházející den je spálí, praví Hospodin zástupů, nezanechá z nich kořen ani větev.

Také starozákonní prorok Daniel dostal poselství o dnu vzkříšení:

Daniel 12,13 - Ty ale dojdi do konce a budeš odpočívat. Na konci dnů pak povstaneš ke svému údělu.

Kdy tedy dostanou lidé svou odplatu? Je to ihned po smrti? Nebo je k tomu určený čas?

Ke vzkříšení dojde podle Bible při Ježíšově příchodu. V tento den uvidíme své přátele svou rodinu, všechny, které nám smrt vyrvala. Apoštol Pavel to vyjádřil slovy povzbuzení:

1. Tesalonickým 4,13-18 - Nechceme vás, bratři, nechávat v nevědomosti o těch, kdo zesnuli, abyste se nermoutili jako ti ostatní, kteří nemají naději. Jestliže však věříme, že Ježíš zemřel a vstal z mrtvých, tak Bůh také ty, kdo zemřeli skrze Ježíše, přivede s ním. Neboť toto vám říkáme slovem Pánovým: My živí, kteří jsme tu ponecháni do příchodu Pána, jistě nepředejdeme ty, kteří zesnuli, protože za zvuku přikazujícího zvolání, hlasu archanděla a Boží polnice sám Pán sestoupí z nebe a mrtví v Kristu vstanou nejdříve. Potom my živí, kteří tu budeme ponecháni, budeme spolu s nimi uchváceni v oblacích do vzduchu k setkání s Pánem. A tak už navždy budeme s Pánem. Proto se těmito slovy navzájem povzbuzujte.

Jednou z nejvznešenějších a nejslavnějších pravd zjevených v Bibli je zpráva o tom, že Ježíš Kristus přijde podruhé, aby dokončil velké dílo záchrany člověka. Boží lid, který musí tak dlouho putovat „údolím stínu smrti“, dostává radostnou naději v zaslíbení o příchodu Pána, který je „vzkříšení a život“ a který přijde, aby „přivedl vyhnance domů“. Učení o druhém příchodu Ježíše Krista je základní myšlenkou Písma svatého.

Když se Spasitel chystal k odchodu od svých učedníků, utěšoval je ujištěním, že znovu přijde:

Jan 14,1-3 - „Ať se vaše srdce nechvěje. Věříte v Boha, věřte i ve mne. V domě mého Otce jsou mnohé příbytky. Kdyby nebyly, řekl bych vám to. Neboť vám jdu připravit místo. A odejdu-li a připravím vám místo, opět přijdu a vezmu vás k sobě, abyste i vy byli tam, kde jsem já.

Matouš 25,31-32 - „Až přijde Syn člověka ve své slávě a všichni svatí andělé s ním, tehdy se posadí na trůn své slávy; a budou před něj shromážděny všecky národy. A oddělí jedny od druhých, jako pastýř odděluje ovce od kozlů.

Druhý příchod Páně byl ve všech dobách nadějí jeho věrných následovníků. Zaslíbení, že opět přijde, které dal Spasitel při loučení na hoře Olivetské, ozářilo budoucnost jeho učedníkům a naplnilo jejich srdce radostí a nadějí, kterou nemohly uhasit nebo zkalit žádné útrapy ani zkoušky. V utrpení a pronásledování byl „příchod velikého Boha a Spasitele našeho“ „blahoslavenou nadějí.“ (Tit 2,13) Když křesťané v Tessalonice se žalem pochovávali své milované, kteří doufali, že se dožijí příchodu Páně, poukázal jim Pavel, jejich učitel, na vzkříšení, jež nastane při Spasitelově příchodu. Tehdy mrtví v Kristu vstanou a spolu s živými budou uchváceni vstříc Pánu v povětří. „A tak,“ pravil, „vždycky s Pánem budeme. A protož potěšujte jedni druhých těmito slovy.“ (1Tes 4, 16-18) …

Ježíš Kristus řekl: Zjevení Jana 22,12 - „Hle, přijdu brzy a moje mzda se mnou, abych odplatil každému podle toho, jaké je jeho dílo.

Koloským 3,4 - A když se ukáže Kristus, váš život, tehdy i vy se s ním ukážete ve slávě.

Lukáš 14,14 - a budeš blahoslavený, protože nemají, čím ti odplatit; bude ti odplaceno při zmrtvýchvstání spravedlivých.“

Matouš 16,27 - Syn člověka má přijít v slávě svého Otce se svými anděly, a tehdy odplatí každému podle jeho jednání.

1. Korintským 15,51-54 - Hle, říkám vám tajemství: Ne všichni zemřeme, ale všichni budeme proměněni, naráz, v okamžiku, při zvuku poslední polnice. Zazní polnice, a mrtví vstanou jako neporušitelní a my budeme proměněni. Neboť toto porušitelné tělo musí obléci neporušitelnost a toto smrtelné musí obléci nesmrtelnost. Když toto porušitelné tělo oblékne neporušitelnost a toto smrtelné oblékne nesmrtelnost, tehdy se uskuteční slovo, které je napsáno: ‚Smrt byla pohlcena ve vítězství.

Výňatek, jak popisuje vzkříšení  kniha Velký spor věků

Zatímco se země bude otřásat, oblohou budou šlehat blesky a budou dunět hromy, hlas Božího Syna zavolá mrtvé věřící. Boží Syn pohlédne na hroby spravedlivých, pozvedne ruce k nebi a zvolá: „Probuďte se, probuďte se, probuďte se, vy kdo spíte v prachu, a vstaňte!“ Mrtví na celé zeměkouli uslyší jeho hlas a ožijí. Celá země zaduní krokem neobyčejně velkého zástupu ze všech národů, ras, kmenů a jazyků. Vyjdou z vězení smrti oděni nesmrtelnou slávou a zvolají: „Kde jest, ó smrti, osten tvůj? Kde jest, ó peklo, vítězství tvé?“ (1 K 15,55) Živí a vzkříšení vykoupení spojí své hlasy v dlouhém, radostném, vítězném volání.

Všichni vyjdou ze svých hrobů tak velcí, jak velcí do nich byli uloženi. Mezi vzkříšenými bude mohutný a vznešený Adam, jen o málo menší než Boží Syn. Výrazně se bude lišit od lidí pozdějších generací, z toho bude patrné, jak velice lidstvo zdegenerovalo. Všichni však vstanou se svěžestí a silou věčného mládí. Na počátku byl člověk stvořen k Božímu obrazu a to nejen povahou, ale i postavou a rysy. Hřích znetvořil a téměř vymazal Boží obraz v člověku. Ježíš Kristus však přišel, aby ztracené obnovil. Přetvoří naše hříchem zasažená těla a přetvoří je podle své oslavené podoby. Naše smrtelná, pomíjitelná těla, zbavená půvabu a zasažená hříchem, se znovu stanou dokonalými, krásnými a nesmrtelnými. Všechny nedostatky a vady zůstanou v hrobě. Vykoupení budou mít opět přístup ke stromu života z dávno ztraceného ráje a „porostou“ (Malachiáš 4,2) tak, že dosáhnou plné postavy lidského rodu v jeho původní podobě. Poslední důsledky hříchu budou odstraněny a Kristovi věrní se ukážou „v kráse Hospodina, našeho Boha“, jejich tělo, duch i duše budou dokonalým obrazem našeho Pána. Jak podivuhodné je vykoupení. Jak dlouho o něm lidé mluvili, jak dlouho v ně věřili, jak nadšeně, s jakými nadějemi o něm přemýšleli, a přesto je nikdy plně nepochopili.

Žijící spravedliví budou proměněni „naráz, v okamžiku“ (1 K 15,52). Až zazní Boží hlas, budou oslaveni. Stanou se nesmrtelnými a spolu se vzkříšenými vykoupenými „zachváceni budeme do oblaků, vstříc Pánu v povětří“ (1 Te 4,17). Andělé „shromáždí vyvolené své ode čtyř větrů, od končin země až do končin nebe“ (Mk 13,27). Andělé přinesou malé děti jejich matkám. Přátelé, které smrt dávno rozdělila, se znovu setkají, aby se už nikdy neodloučili, a s radostným zpěvem budou společně vystupovat do Božího města.