CoJePoSmrti.cz (Na úvodní stránku) CoJePoSmrti.cz

Poznání Boha

Kniha - Cesta ke Kristu


Rejstřík knihy - na začátek na začátek

Poznání Boha

Mnoha způsoby se nás Bůh snaží přivést k tomu, abychom jej poznali a svůj život s ním spojili. Příroda k nám soustavně promlouvá a na otevřené srdce člověka působí láska a sláva Boží, jak ji poznáváme z díla jeho rukou. Naslouchající ucho může zachytit sdělení Boží, projevované přírodními jevy, a může jim porozumět. Zelená pole, majestátné stromy, poupata a květy, plující oblaka, padající déšť, zurčící potůček, nádhera nebeské oblohy promlouvá k našim srdcím a volá nás, abychom se seznámili s Bohem, jenž to všechno stvořil.

Náš Spasitel spojuje svá vzácná poučení s přírodními jevy. Stromy, ptáci, květiny v údolích, hory, jezera a nádherná klenba nebes, právě tak jako události a příhody každodenního života jsou těsně spjaty se slovem pravdy proto, aby se Spasitelova poučení mohla často vynořit člověku v mysli, a to i ve shonu a starostech všední práce.

Bůh chce, aby jeho dítky dovedly ocenit jeho dílo a těšily se z prosté, tiché krásy, kterou vyzdobil náš domov na zemi. Bůh miluje krásu, především však miluje krásu povahy. Přeje si, abychom pěstovali čistotu a prostotu, jež jsou tichou ozdobou květin.

Budeme-li ochotni naslouchat, získáme ze stvořených věcí Božích poučení o poslušnosti a víře. Od hvězd, jež na své cestě vesmírem po věky sledují svou určenou dráhu, až po nejmenší částečku hmoty, všechno poslouchá vůli Stvořitele. A Stvořitel se stará o všechno a udržuje všechno, co stvořil. Ten, jenž udržuje nesčetné světy ve vesmíru, se současně stará o potřeby vrabečka, který bez starosti cvrliká svou prostou písničku. Když jdou lidé za svou každodenní prací, právě tak jako když se modlí, když uléhají večer k spánku a když ráno vstávají, když boháč hoduje ve svém zámku nebo když chudák svolává své děti ke skromné večeři - každého sleduje laskavé oko nebeského Otce. Bůh si všimne každé prolité slzy, zaznamená každý smích.

Budeme-li v to plně věřit, zmizí všechny naše zbytečné úzkosti. V našem životě nebude tolik zklamání, jestliže všechno, své malé i velké těžkosti, odevzdáme do rukou Božích; a Bůh se nezalekne, že na něho vkládáme mnoho starostí a neklesne pod jejich tíží. My pak budeme prožívat vnitřní pokoj, který mnozí lidé už dávno neznají.

Nacházejí-li vaše smysly zalíbení v půvabných krásách země, pomyslete na svět, který přijde, v němž není bídy hříchu a smrti, v němž na tváři přírody nebude stínu kletby. Představte si v duchu obraz domova spasených a uvědomte si, že bude ještě mnohem skvělejší, než dokáže vybájit vaše nejbujnější obrazotvornost. V různých darech, které nám Bůh dává v přírodě, poznáváme jen nejslabší odlesk jeho slávy. Je psáno: "Co oko nevidělo. Ucho neslyšelo, co ani člověku na mysl nepřišlo, připravil Bůh těm, kdo ho milují" (1 Kor 2,9).

Básníci a přírodovědci mohou říci o přírodě mnohé, křesťan se však těší z krásy země a oceňuje ji nejvýše, protože v ní poznává dílo svého Otce a poznává v každé květině, v každém keři a stromu jeho lásku. Nikdo plně neporozumí, proč jsou tu hory, údolí, řeky a jezera, kdo v nich nevidí výraz lásky Boží k člověku.

Bůh k nám promlouvá působením své prozřetelnosti a vlivem svého Ducha. Z poměrů, v nichž žijeme, ze svého okolí a z každodenních událostí můžeme čerpat cenná poučení, jsou-li jen naše srdce otevřena. Žalmista zpívá o díle prozřetelnosti Boží: "Země je plná milosrdenství Hospodinova" (Žalm 33,5). "Kdo je moudrý, ať dbá těchto věcí a Hospodinovu milosrdenství ať hledí porozumět" (Žalm 107,43).

Bůh k nám promlouvá svým slovem. V něm se nám jasně i zjevuje jeho povaha, jeho jednání s lidmi a jeho velké dílo vykoupení. Je v něm vylíčen život a činy patriarchů a proroků a jiných svatých mužů z dávných dob. Byli to lidé "jako my" (Jak 5,17). Poznáváme, jak zápasili se zklamáním jako my, jak podléhali pokušení, jako podléháme my, jak se přesto vzchopili a milostí Boží zvítězili; uvažujeme-li o tom, dostává se nám povzbuzení v našem úsilí o spravedlnost. čteme-li o vzácných zkušenostech, které mohli zažít, o světle, lásce a požehnání, jichž se jim dostalo, a o díle, jež vykonali milostí jim udělenou, zažehne duch, jenž je povzbuzoval, i v našich srdcích plamen svatého nadšení a touhu podobat se jim povahou a kráčet s Bohem jako oni.

Ježíš pravil o Písmech Starého zákona - a oč více to platí o Písmech Nového zákona: "Písma svědčí o mně" (Jan 5,39), tedy o Vykupiteli, o tom, k němuž se upírají naděje na život věčný. Ano, celá bible mluví o Kristu. Od první zprávy o stvoření, v níž se praví, že bez Krista "nepovstalo nic, co je" (Jan 1,3), až k závěrečnému zaslíbení: "Hle, přijdu brzy" (Zjev 22,12), čteme o jeho díle a nasloucháme jeho hlasu. Chceš-li poznat Spasitele, zkoumej Písmo svaté.

Naplň své srdce výroky Božími. Jsou živou vodou, která uhasí tvou palčivou žízeň. Jsou živým chlebem z nebe. Ježíš o tom praví: "Nebudete-li jísti tělo Syna člověka a pít jeho krev, nebudete mít v sobě život". A pak podává vysvětlení: "Slova, která jsem k vám mluvil, jsou duch a jsou život" (Jan 6,53.63). Naše těla jsou budována a rostou z toho, co jíme a pijeme; a jak je tomu v oblasti hmotné, tak je tomu i v oblasti duchovní: z toho, o čem přemýšlíme, roste a sílí náš duchovní život.

Tajemství vykoupení by rádi prozkoumali i andělé; toto tajemství bude předmětem úvah a písní vykoupených po celou věčnost. Nestojí proto za to, abychom o vykoupení přemýšleli a hloubali o něm už nyní? Nekonečné milosrdenství a nepopsatelná láska Ježíšova, oběť, kterou za nás přinesl, vyžadují, abychom o něm co nejvážněji a nejdůkladněji přemýšleli. Měli bychom uvažovat o povaze našeho drahého Vykupitele a Prostředníka. Měli bychom rozjímat nad posláním toho, jenž přišel, aby spasil svůj lid od hříchů. Hloubáme-li takto o nebeských věcech, naše víra a láska zesílí a naše modlitby budou Bohu příjemnější, protože budou stále více prodchnuty vírou a láskou. Budou stále vroucnější. Poroste naše víra v Ježíše, rozhojní se naše každodenní zážitky s tím, že Bůh má moc spasit každého, kdo k němu přijde.

Při uvažování o dokonalosti Spasitelově zatoužíme po tom, abychom se zcela přetvořili a znovuzrodili po vzoru jeho čistoty. Člověk bude toužit, aby se stal podobný tomu, jehož uctívá. Čím více myslíme na Krista, tím více budeme o něm vyprávět jiným a hlásat ho světu.

Bible nebyla napsána pro učence: naopak, je určena pro prostý lid. Velké pravdy nutné ke spáse jsou tak jasné jako poledne; nikdo se nezmýlí ani nesejde z cesty, kromě těch, kdo se řídí jen vlastním úsudkem, místo aby se řídil zjevenou vůlí Boží.

Neměli bychom se řídit tím, co kdo tvrdí o učení Písma svatého, ať je to kdokoli, nýbrž bychom měli zpytovat slovo Boží sami. Necháme-li druhé, aby mysleli za nás, ochromíme své síly a své schopnosti. Nepřemýšlíme-li o věcech, hodných našeho soustředění, může to vést k tomu, že naše myšlení tak zeslábne, že ztratíme schopnost pochopit hluboký smysl slova Božího. Rozumová schopnost se však posílí, budeme-li hledat vztah mezi jednotlivými místy Bible, budeme-li srovnávat navzájem jednotlivá místa Písma a duchovní skutečnosti.

Nic neposílí rozum lépe než důkladné zkoumání Písma. Žádná jiná kniha nemá takovou moc povznést myšlení, posílit naše duševní schopnosti jako hluboké, zušlechťující pravdy Bible. Kdyby se slovo Boží zpytovalo tak, jak by se mělo, nabyli by lidé hlubokosti myšlení, ušlechtilosti povahy a stálosti v odhodlání, což se dnes vidí jen zřídkakdy.

Rychlé čtení Písma svatého však přináší jen malý užitek. Je možné zevrubně pročíst celou bibli, a přitom nevidět její krásu a nepochopit její hluboký a skrytý smysl. Důkladné promyšleni jednoho místa, pokud nám není jasný jeho význam a dokud není zřejmý jeho vztah k plánu vykoupení, má větší cenu, než přečtení mnoha kapitol bez určitého cíle a bez úmyslu získat poučení. Měj svou Bibli stále po ruce. Čti v ní, jakmile máš k tomu příležitosti vštěpuj si její slova do paměti. I když jdeš po ulici, můžeš si přečíst verš a přemýšlet o něm, a tak si ho zapamatovat.

Bez usilovného zpytování a studia spojeného s modlitbou nemůžeme dospět k pravé moudrosti. Některé části Písma svatého jsou vskutku tak jasné, že je nemožné jim neporozumět; jsou však místa, jejichž smysl se nepozná na první pohled. Jeden text Písma se musí porovnat s druhým textem. Je třeba pečlivě zkoumat a uvažovat s modlitbou. A takové studium se bohatě vyplatí. Jako horník narazí na žíly vzácného kovu ukrytého pod povrchem země, tak ten, jenž vytrvale a neúnavně hledá ve slově Božím skrytý poklad, najde nejcennější pravdy ukryté zraku povrchního čtenáře. Slova Boží vdechnutá Duchem svatým, zasazená do srdce, budou jako prameny vytékající ze studnice života.

Nikdy bychom Bibli neměli studovat bez modlitby. Než otevřeme její stránky, měli bychom prosit o osvícení Duchem svatým, a obdržíme ho. Když Natanael přišel k Ježíši, Spasitel zvolal: "Hle, pravý Izraelita, v němž není lsti." Natanael na to pravil: "Odkud mě znáš ?" Ježíš odpověděl: "Dříve než tě Filip zavolal, viděl jsem tě pod fíkem" (Jan 1,47.48). A Ježíš vidí také nás, i když se k němu modlíme v soukromí, prosíme-li ho o světlo, abychom poznali, co je pravda. Andělé světla povedou ty, kdo v pokoře srdce prosí o Boží pomoc.

Duch svatý vyvyšuje a oslavuje Spasitele. Je jeho úkolem ukázat nám Krista, čistotu jeho spravedlnosti a velké spasení, jež v něm máme. Ježíš praví o Duchu svatém: "Z mého vezme a zvěstuje vám" (Jan 16,14). Duch pravdy je jediným opravdovým učitelem božské pravdy. Jakou cenu musí člověk pro Boha mít, když dal svého Syna, aby za nás zemřel, a dává svého Ducha, aby byl učitelem a stálým průvodcem člověka!

Rejstřík knihy - na začátek na začátek

CoJePoSmrti.cz - Poznání Boha - Kniha - Cesta ke Kristu